Jak se mi líbilo na Zlaté srnčí trofeji

zveřejněno v kultura

Zúčastnil jsem se Zlaté srnčí trofeje v Třebíči. Věděl jsem, že to nebude lehké a měl jsem trošku obavy.

V 9. 30 hodin to začalo, uvítání  s Babylonskými trubači se mi líbilo – troubili vítání a také zpívali. Pak nám pan rozhodčí říkal program na celý den. S tátou jsme si prohlídli výstavu trofejí – nejvíc tam byli srnci, také jeleni a daňci. Pak nás pan rozhodčí svolal a šli jsme nahoru do horního patra a tam jsme psali test. Trvalo to asi 15 minut.

Pak byla dole svačina. Po svačině jsme si mohli zastřílet na leaserové střelnici. Pak byla vnitřní stezka, ta byla těžká, bylo tam na určování hodně věcí.  Mě zaujala vábnička na černou zvěř. Pak jsme si řekli správné odpovědi.

Potom byla venkovní stezka, ta byla strašně těžká, některé rostliny jsem nepoznal. Až jsme všichni došli na konec stezky, šli jsme si to zkontrolovat a dozvěděli jsme se správné odpovědi.

Na oběd byl jelení guláš. Po obědě nás vyhodnocovali a my děti jsme měly program, který  byl strašně dobrý. Kdo chtěl, tak šel za babylonskými trubači, tam nám hráli na borlici a na lesnici signály a vyprávěli o historii lovecké hudby.

Pak jsme šli na psy. Přišli kynologové – pan Karel Benáček se dvěma německými krátkosrstými ohaři, paní Alena Suchá měla špringeršpaněla a králičího jezevčíka. Ukazovali nám i aportování. A pak tam byla paní vychovatelka, která měla bavorského barváře Endy a říkala, jak umí dosledovat postřelenou zvěř. Také ukazovala vodítko pro barváře, které bylo dlouhé 8 metrů.

Na závěr jsme všichni nastoupili a bylo vyhodnocení. Všichni jsme dostali nějaké ceny, já jsem dostal hrnek, kde je napsáno „Zlatá srnčí trofej“, klíčenku, švihadlo, tužku, pastelky, kalendář a přívěsek na klíče.

Bylo to fajn, byl to dobrý zážitek.

 

Jiří Juza, Základní škola Dolní Vilémovice, 3. třída